Rozhovor s Pavlem Kohoutem, autorem jihočeských detektivekZajímavosti ze zákulisí tvorby detektivních románů, jejichž hrdinové tváří v tvář lidské krutosti procházejí dramatickým vývojem charakterů. Co na sebe spisovatel Pavel Kohout prozradil? Nedávno Vám vyšla druhá kniha. Opět jde o detektivku z českého prostředí, dokonce z Jižních čech. Proč zrovna tento kraj?
V první knize hraje určitou roli tajemný les Bor, který se nachází u Č. Budějovic. V druhé knize sice už místo důležité není, ale jelikož jde o volné pokračování a uvažuji o budoucím propojení příběhů, je to situované také v Jižních čechách. Pocházím odtud a většinu popisovaných míst znám, takže to je pro mě s popisem jednodušší. Odehrává se kolem Českých Budějovic mnoho zločinů? Já vlastně nevím. Myslím, že nijak nevybočují ve srovnání s podobně velkými městy. Co se týče policejních postupů, máte poradce nebo odkud čerpáte reálie? Máme v rodině koronerku, takže jsem pár věcí vyzvěděl. Další věci jsem pochytil z různých pořadů - např. kriminalistické podcasty Českého rozhlasu a podobně. Snažím se ale do podrobností postupů moc nezabředávat, abych nenapsal nějakou nelogičnost. Jak obtížné je shromáždit podklady a správně popsat kraj, který zná spousta lidí? Narážíte na to, že by vám čtenáři říkali: “Cože?! Ale tak to v tom lese / na hřbitově / v té ulici… vůbec nevypadá!”? To je různé. Některé popisy jsou podle reality a některé místa si upravuji podle fantazie. Měním si spíše ta méně známá, tudíž si myslím, že to moc lidí ani nepostřehne. A pokud by náhodou někdo hledal domek, kam jsem situoval vraždy a v dané ulici ho nenajde, tak je to jenom dobře. Byla práce na druhé knize snazší díky zkušenostem nasbíraným při psaní té první? Nevím, jestli snazší. Vždy, když něco člověk dělá opakovaně, jde mu to trochu lépe. Co mi pomáhá, jsou věcné reakce čtenářů a recenze. Máte vlastní nakladatelství KKnihy, ale Vaše detektivky vycházejí u nakladatelství Moba. Nechtěl jste si svou knihu vydat sám? O vydávání papírových knih uvažuji celou dobu, co vydávám e-knihy. Je to však odlišná disciplína, finančně větší riziko a vyžadovalo by to také více času. Co se týče vlastní knihy, při psaní jsem měl představu, že si text vydám sám jako e-knihu a k tomu i tištěný samonáklad. Na druhou stranu mě i zajímalo, jak komunikují nakladatelství a jestli o text bude zájem. Když pak přišel úspěch v soutěži a rychlá nabídka na vydání, ego už nedovolilo ze spolupráce s Mobou couvnout. Samonákladem bych měl pravděpodobně větší zisk z prodaného kusu, ale asi by těch kusů nebylo tolik jako když to vyšlo v zaběhnuté edici zaběhnutého nakladatelství. Jaké to je, stát při vydávání knihy na druhé straně barikády? Jak se vám s cizím nakladatelstvím jedná? Zatím si nemohu stěžovat. Co jsme se dohodli, platilo. Každopádně jednání s Mobou je pro mě jiné, než když autor se mnou jedná o vydání e-knihy. U Kknihy.cz je to on-mane show, Moba už je nakladatelství se strukturou a pro každou část je jiný člověk. Naučila vás taková spolupráce něco? Trochu více jsem pochopil, jak funguje větší nakladatelství. Těžko hodnotit co mě to konkrétně naučilo, je to hlavně zkušenost a jsem za ni rád. Nosíte v hlavě nějaké nové vraždy? Spoustu. Nápadů na příběhy a jednotlivé vraždy je hodně. Času na zpracování bohužel málo. Děkuji za rozhovor. Knihy Pavla Kohouta i s podpisem koupíte zde.
0 Comments
Na světě je spousta věcí, které jsou špatně. Věcí, které mě trápí nebo zlobí. Velké věci, prkotiny... Někdy je toho až nad hlavu. A tak jsem se rozhodla dělit se s vámi každou neděli vpodvečer o to, co uplynulý týden přinesl pěkného. Ono to bude mít velký přínos i pro mě. Až přijde zas nějaká krize, budu tu mít jistě spoustu povzbuzujících příběhů. Tak tedy #comidelaradost dnes poprvé:
|
Katherine LukaAutorka knih a příběhů, obrázků a ilustrací a taky oblečení. ArchivKategorie |
RSS Feed
